pondělí 5. srpna 2013

Jaké je být chůvou?

Nejlepší!!!

Pracuju u rodiny s jedním dítětem. Jsou mu tři a pracovní název Satan
už slyšelo spoustu z Vás... =D

"Kopání do kočičky" ... ještě nějaký otázky proč Satan?

Běžný pracovní den vypadá asi následovně:

Ráno dorazím před 9h (1-2x týdně před 8). Po první půlhodině řevu a "nebudu Nikolce řikat
AHOJ!" Přijde 10 minut přemlouvání k převlíkání z pyžama a běhání po bytě abych
mu umyla jogurt rozpatlanej po celym obličeji. Pak pouštim pohádku a usedam (většinou
spíš uleham) na gauč. Do odpoledního spánku bývá většinou tak nesnesitelnej, že ho prostě
ignoruju. Ať si ječí, ať se vzteká, ať se hádá. Před polednem připravim oběd, nakrmim
ho a dam spát. Překvapivě bez boje (na tohle mam talent =D! Hlavně je přečůrat aby si mysleli
že to chtějí oni.) a začíná nejlepší část dne. Mam 2-3 hodiny pro sebe. Mezitim poklidim hračky,
umeju nádobí, vyperu, vyžehlim a podobně, ale to je jak nic. Když se probudí, má najednou
dobrou náladu (většinou) takže můžem dokonce i něco dělat. Takže si hrajeme, čteme, skládáme,
kreslíme, chodíme na výlety apod. Někdy to utíká, jindy ne. Někdy se vzteká, jindy je v klidu.
Někdy vnímá, jindy sedí a zlověstně šeptá... Kolem 18h většinou končím (v pátek třeba o hoďku
i víc dřív) a čeká mě hodinová cesta domu. 

I takhle to občas vypadá

Dohromady mi teda tahle práce zabije upravdu celej den. Od 7 do 7 z baráku a večer padam
za vlast. Když si ale vezmete, že během dne můžu koukat na televizi, být na netu, hrát hry,
chodit na výlety, nakupovat, hrát si na hřišti, spát... a být za tohle všechno dobře placená, je to
opravdu dream job.

I když občas přijedu domu úplně ztrhaná a v metru házim vražedný pohledy na uřvaný děti, neměnila bych!

Pokud budu tohle moc spojit se životem v Americe, není prostě co řešit!

Žádné komentáře:

Okomentovat