Well... kde začít? Co třeba tim, že to bylo NAPROSTO ÚŽASNÝ?!?! Bože jako...
ano, řeknete si blbej basket, ale byl to fakt zážitek. A nejen hra samotná.
Začalo to tim, že se rozhodlo, že pojedeme vlakem. Uuuuu poprvý. Takže mě v 6 večer
Kate hodila na bus stop. Uuuu also poprvý. Nejdřív jsem tam 10 minut klepala
kosu, protože přijel pozdě, ale tak dalo se. Pak jsem nastoupila a celá cesta trvala
cca 25 minut a ty lidi na mě prostě koukali divně! Ale jako fakt divně! Za prvý jsem
tam byla jediná bílá a za druhý jediná holka co vypadala jak holka. :D Ale tak
jako bylo to v pohodě samozřejmě. To bych chtěla vysvětlit. Když jsem sem jela,
věděla jsem, že v Atlantě jsou z víc než 60% černoši. Ale za ty skoro dva měsíce
co jsem tu, jsem se skoro s žádnym nesetkala. Ano, na party možná..tam jich je dost,
ale stejně. V tý čtvrti kde žiju a na ty eventy kam s rodinou jezdim, tam prostě nejsou.
Takže to pro mě byl trošičku šok, protože co si budem nalhávat, kolik jich žije v ČR?
Je to prostě změna.. :) Stejně jako bych chtěla konstatovat, že za pokladnama
v obchodech, na benzínkách, číšníci v restauracích, řidiči busů i školních busů,
uklízeči, zahradníci, pošťáci.. všechno jsou černoši. Neviděla jsem nikoho jinýho
to dělat. A to mě taky trošku zarazilo když jsem se nad tim zamyslela poprvý.
Ale to je trošku mimo téma.
Dál. Vystoupila jsem z busu na vlakový zastávce kde jsem se sešla s holkama a mohlo
se vyrazit. Musely jsme 2x přestupovat, přijely asi o hodinu později, ale vůbec to nevadilo.
Ten suite kterej jsme měli byl úžasnej. Mam strašně špatný fotky, ale až mi pošlou
holky svoje, tak to doplnim. :) Byl to jakoby samostatnej "pokoj" se skvělym výhledem
na celou arénu, asi čtyřma minibarama, spoustou jídla, superpohodlnejma sedačkama..
a hlavně fajn lidma. Čímž znovu děkuju Paulovi za úžasnej večer.
Dokonce jsem během hry pobrala i pravidla a viděla Kiss Cam a pravý americký
roztleskávačky a dlouhejma vlnitejma vlasama, umělejma řasama (a prsama..?) :D
a chlápka balancujícího na deseti židlých na sobě. Pak takový ty soutěže kdy
má týpek jeden pokus nato dát koš z půlky, 30 sekund na bůhví kolik košu apod.
Bylo to super. V poločase ze stropu padaly padáčky s plyšákama a Nikča si jednoho
ukořištila, (i když o něj musela bojovat s asi desetiletym chlapečkem :D)
a ze zdola stříleli a házeli trička. Na to jsme ale byli moc daleko. :) Dokonce za Atlantu
hraje nějakej Němec a Anna řikala, že je to jeho první rok v NBA.
 |
| Scooootyyy! :D |
No prostě to bylo skvělý. Hra byla dost vyrovnaná, ale Knicks nakonec vyhráli.
I když jen asi o 5 bodů. :) Pak nás čekala zase ta šílená cesta vlakem se dvěma přestupama,
Nikča mě pak hodila domu a do postele jsem se dostala asi před jednou, takže to
nebylo tak hrozný. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat